Byla-li dědická smlouva uzavřena s tím, že se ostatní dědici zřekli svého dědického práva, pozbývá zřeknutí se dědictví účinky, nedědí-li dědic povolaný v dědické smlouvě. § 1588 (1) Dědická smlouva zůstaviteli nebrání, aby se svým majetkem nakládal za svého života podle libosti. Z nových institutů dědického práva je zájem především o smlouvu o zřeknutí se dědického práva. Po tom se volalo řadu let. Jeho podstata spočívá v tom, že umožňuje, aby se budoucí dědic předem zřekl svého dědického práva smlouvou se zůstavitelem, a není-li jinak ujednáno, působí takové zřeknutí proti b) zřeknutím se dědického práva. Úprava v občanském zákoníku do 31. 12. 2013 nepřipouštěla možnost zřeknutí se dědického práva. Dědic musel po zůstavitelově smrti dědictví buď přijmout, nebo odmítnout. NOZ dědici umožňuje, aby se svého dědického práva zřekl ve smlouvě se zůstavitelem. Pro smlouvu o je možné i vzdání se dědického práva ve prospěch jiných dědiců v průběhu dědického řízení NEPOMINUTELNÝ DĚDIC . nepominutelným dědicem jsou potomci zůstavitele, kteří mají právo na tzv. povinný díl, což je finanční nárok odpovídající části zákonného dědického podílu nepominutelného dědice Díl 2. Oddíl 3. § 2291. § 2291. (1) Poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. (2) Nájemce porušuje svou povinnost II. Procesní postavení. Nepominutelný dědic, který byl zůstavitelem vyděděn, nemá právo ani na povinný díl, a tedy zásadně ani nemůže být účastníkem řízení podle § 113 ZŘS, protože v řízení nemůže být vypořádáván jeho povinný díl. Je ale otázkou, zda má soud vyděděného nepominutelného dědice o Zřeknutí se dědického práva § 1484 odst. 1 • ve smlouvě se zůstavitelem • vyžaduje forma veřejné listiny • vede k vypořádání případných dědických sporů již za zůstavitelova života. • Zříci se je možné jako celku, nebo pouze práva na povinný díl. Pokud se zřekne Právo na povinný díl nemá takový potomek zůstavitele, který je dědicky nezpůsobilý, který se svého dědického práva zřekl a ten, který byl vyděděn. Zákon pamatuje i na situaci, kdy zůstavitel nepominutelnému dědici zkrátí jeho dědické právo. V tomto případě má dědic právo na doplnění povinného dílu v penězích. Jako dědici ze zákona podle současného českého práva [1] dědí: potomci zůstavitele ( děti, vnuci, pravnuci atd.) – vždy v první třídě dědiců. manžel nebo partner zůstavitele – v první nebo druhé třídě dědiců. zůstavitelovi rodiče (tj. otec a matka) – vždy ve druhé třídě dědiců. tzv. spolužijící osoba U zřeknutí se dědického práva (§ 1484 odst. 1 OZ) je výslovně stanoveno, že „není-li jinak ujednáno, působí zřeknutí i proti potomkům“ a „kdo se zřekne dědického práva, zříká se tím i práva na povinný díl“ a obdobně u vzdání se dědictví (§ 1490 odst. 1 OZ), kdy se tím nepominutelný dědic vzdává 6jCHz.